Re: Střídavá péče není pro citlivé děti

Mono,

řešili jsme velmi naše děti. Ale i já potřebuji možnost, jak žít a dýchat.
Když exmanžel odešel, zůstala jsem v našem (pronajatém) bytě já s dětmi. On si okamžitě zařídil malý byt se svou novou partnerkou. Já jsem se, po pravdě řečeno, hroutila. Veškeré síly jsem spotřebovala na to, jak přežít a být co nejvíc v pohodě před dětmi; a jakž takž se mi dařilo. Potřebovala jsem pro ně být tou stabilní silou, a myslím, že jsem byla. V noci jsem se budila s tím, že jsem lapala po dechu. Kdyby měl tehdy ještě manžel možnost kdykoliv vejít , nejspíš bych vůbec nedokázala usnout; něco takového jsem si fakt nemohla dovolit, protože u nás bylo od počátku jasné, že děti budou v mé péči (přál si to i exmanžel, on opravdu neměl podmínky na péči o školkové dítě a prvňáčka - mohl by je mít, ale kvůli toho by musel svůj život úplně přerovnat, notně omezit své dvě hlavní priority - firmu a partnerku, což by udělal, kdyby nebylo zbytí...)

Musím říct, že se mně hodně dotýká tvé tvrzení, že jsem myslela hlavně na sebe. S prominutím o tom víš kulové.