Re: Střídavá péče není pro citlivé děti

Mono,

ještě jednou - přítelovy děti se po dvou týdnech střídají.
Mají své doma, mají své zázemí, mají druhou postel u mámy v jiném městě.
Idylka to není, ale funguje to.
I když počátky tohoto "experimentu" byly rozpačité, po víc než dvou letech je vidět, že se jedná o nejlepší řešení, jaké v tomto případě mohlo být.
Dětí jsme se před časem ptaly (věk 2 x 14). Samy řekly, že takhle to je nejlepší. Že .. že by si nepřály vypadnout z obyčejného života ani jednoho rodičů. Že chtějí prožívat běžné věci s mámou a jejím novým partnerem, i s tátou a mnou.

A... to, že myslíme hlavně na sebe.. to jsi přestřelila dost.
Ano, necítím se jako doma v domě, kam má přístup přítelova ex. Nemusím, mám svůj byt. V něm trávíme čas s přítelem, pokud jsou děti u matky.
Mimo jiné i proto, že v něm žije můj syn - maturant (aktuálně).
Nebo na něj brát ohled nemám?
Ona to není vůbec jen fráze, že střídáme všichni .. jak jsem psala v průběhu dne.
S ohledem na intervaly, kdy děti jsou u táty nebo u mámy, se plánují dovolené, rodinné oslavy, významné práce, zajímavé akce, zdravotní zákroky.. A to nejen moje a přítelovy a jeho příbuzenstva. Také mého syna, částečně i jeho otce, přítelkyně, mojí matky..

Mono, tvá hypotetická úvaha předpokládá doživotní single život rozvedených rodičů a naprosté obětování se dětem.