Re: Nezvyklá nesmělost

Anno, jestli je vám oběma 20 let, tak to můžeš brát i tak, že je ještě dost mladý a opravdu to u něj může být jen strach ze selhání Prostě nebude-li chtít on mluvit, tak se nedozvíš, co je za problém.
Já když už jsem z toho mého něco vymámila, tak jsem po čase měla pocit, že on to zase popřel... fakticky jsem z něj pak už cvokatěla. Prostě on mi v jedné větě řekl, že mu na mě opravdu záleží a ve druhé mi řekl, že když už mě neuvidí, tak se mu bude snáz žít... Třeba u nás bylo zajímavé to, že on si vybral mě, já jsem za ním nešla seznámit se; já jsem mu nemávala... Jediný co jsem dělala bylo, že jsem se mu snažila přiblížit, abych ho příp. mohla poznat a zrovna tomu tenkrát nahrávalo i moje zaměstnání díky kterému jsem se dostávala do vesnice, kde bydlel... Netuším jak daleko jste se dostali vy a jak dlouho vlastně váš vztah, nevztah trvá... ale jestli je to opravdu dlouhodobější záležitost a pořád se plácáte v těch jeho útěcích... a nehodlá komunikovat, tak to opravdu nechej přebolet.