Re: Ach to usínání.....

U nás to bylo stejné jak u vás, možná ještě horší. Do tří let jsme s mužem mezi 19-22 h nedělali s mužem nic jiného než uspávali a nebo poslouchali řev. Až se dívím, že od nás neutekl, bylo to peklo, neměli jsme pro sebe jediný večer. Jak píšu - zlomilo se to ve třech letech. Přečetli jsme mnoho knih, vyzkoušelo všechno možné, ale nic nepomohlo.

Hlavně se tu nenechej rozhodit od super matek, který problémy s usínáním svých dětí nepoznaly - a nebo za problém považovaly, že dítě pobrekává půl hodiny a nebo u něj musí nedejbože tu půlhodinu ležet.

Chápu tě, ale nepomůžu. Na některé děti prostě rada není, tak vám jen přeju, ať mezi ně nepatříte.