Re: Ach to usínání.....

Usínání, to je moje téma
pětiměsíční dítě bych netrápila, zkus to později a nemusíš hned natvrdo nechat dítě samotné, ale třeba postupně u něj nejdřív sedět, pak se posunout dál, pak postupně odejít a zase se vrátit. Takhle jsem to četla, že to u někoho proběhlo bez nějakých děsných metod vyřvání.

Estivill se mi příčí, nepoužili jsem to i přesto, že syn špatně usínal odmalička. Takže nejsem supermatka, co nezná dvouhodinové usínání Pokud někdo padá vyčerpáním, tak bych to zkusila taky a jestli to někomu zabere skoro okamžitě a dítě párkrát brekne, tak proč ne, ale hodinový řev bych nedala. Každopádně za zkoušku nic nedáš.

Popíšu naši zkušenost, syn nejdřív trpěl na bolení břicha a nedokázal kvůli tomu usnout, takže bylo nošení a houpání za řevu. Nejlíp usínal na gymnastickém balónu, takže tak do půl roku se houpal. Pak už byl na to těžký, tak jsme si dali domů starý kočár a tam jsem ho vozili. To usínal do té půlhoďky většinou, většinou to bylo kratší.
V 19 měsících už byl na kočár velký, následoval přesun do postýlky, proběhlo to v pohodě jen s nějakým kňouráním. Museli jsme teda u něj sedět a časem usínal ve velké posteli. Někdy to trvalo půl hodiny, někdy 10 minut, ale často i hodinu a rekord je dvouhodinový. S manželem jsme se obden střídali a někdy to teda bylo o nervy, ale zvládnout se to dalo. Sám se naučil usnout zhruba ve 3 a třičtvrtě a zcela bezbolestně.