Re: Malichernost - co je a co není a jak ji zvládnout?

"tak mi tím svým způsobem dává najevo "nestojíš mi za to, abych pro tebe udělal něco, co vím, že by ti udělalo radost a nestálo by to ani zvláštní peníze ani úsilí""


Br, tohle je pouze tvá osobní interpretace, která ti dělá ze života peklo. To znám z vlastní zkušenosti. Všechno je v naší hlavě. Jak to budeme brát a co s tím budeme dělat, záleží jen na nás. Takže já bych oddělila "jak to vnímám" a "co s tím udělám". Malichernost u mě je, když si nějakým faktem (rozházené ponožky, rozhovor s jinou ženou) rozdírám nitro, přemílám proč to ten druhý dělá, vztahuju si to na sebe, vyvozuju dalekosáhlé vztahové důsledky...(vše důvěrně znám ) Druhá věc je, že když mi ten fakt vadí (chci mít uklizeno), tak se rozhodnu, jak ho vyřeším - tedy nerezignuju, ani se neobviňuju z malichernosti; prostě si řeknu, čeho chci dosáhnout (uklizeno) a energii věnuju na řešení (buď uklidím sama, když chci, nebo o to požádám manžela, nebo si najmu uklízečku...), nikoli na psychologický rozbor. Neříkám, že to už úplně umím, ale i tak je to úleva!