Re: Ptáte se učitelů, kde je problém?

Milado,
učebnice je pomůcka, která mnohdy ani neodpovídá ŠVP, právě proto, že každá škola to má jinak. Spousta si nechala rozložení učiva takové, jako bývalo dřív, ale já třeba učila úplně jinak a ne že bych si to sama vymyslela. Prostě na té škole se v šestce úplně vynechala stavba atomu a elektrostatika, zato se tam šoupl pohyb (za to jsem mohla já tím rozšířením na dvě hodiny týdně v šestce, do té doby měli jen hodinu). V sedmičce se pak brala jen síla, tlak a hydrostatika. Tím odsunutím pohybu na konec šestky se získal prostor na tu spoustu sice poměrně jednoduché, ale množstvím informací nabouchané látky. V osmičce pak klasicky práce, výkon a energie a zbytek roku vše o elektřině, od stavby atomu až po elektrickou práci, výkon a účinnost. A v devítce se přidal střídavý proud, polovodiče a pak už jen světelné jevy, radioaktivita a záření a vesmír. Hodně škol má optiku ale už v sedmičce....
No a učebnice jsou stavěné většinou podle toho původního plánu, tak buď jedeš bez učebnic nebo je používáš, jak se ti to hodí. Takže jo, klidně používáš v devítce učebnici pro sedmičku a v sedmičce pro šestku, proč ne....Rozhodující je, že za ty čtyři roky to projdeš všechno...
Tohle já osobně považuju za velkou výhodu těch různých ŠVP, že si to učivo fakt rozložíš podle potřeby, když nějakou látku opakovaně nestíháš, tak můžeš s učivem zamíchat a v dalších ročnících už to brát tak, aby se to stíhalo a třeba i lépe logicky navazovalo. Mě třeba míchá ten atom v šestce. Že látky jsou z částic, molekul, atomů, to je v pohodě, to šesťák pobere. Ale vnitřní stavba atomu už je pro mnohé hodně abstraktní a navíc, a to mě štve víc, dostanou tuhle informaci na začátku šestky a pak se k ní vrací až v osmé třídě v chemii a maximálně při opakování ve fyzice....vlastně dva roky ji nepoužívají....v tu chvíli je pro ně v šesté třídě dost nadbytečná .
S tím posunem fyziky až od sedmičky se začalo operovat ve chvíli, kdy se zjistilo, že fyzika tak o rok až dva předbíhá matematiku, což se stalo po přechodu na současnou koncepci výuky matematiky. Klasika je právě učivo sedmičky, rovnováha sil, to je klasická rovnice, tak jak se to běžně učí. Jenže u sedmáků narazíš, oni si neporadí ani s postupným řešením jedné a druhé strany. Ale výborně se chytají na trojčlenku a to je učivo, které už v tu dobu mají probrané. Jenže jsem zjistila, že moc fyzikářů tohle neudělá a dál do nich cpe řešení přes vzorec (a rovnici). No a pak je výhodnější, když alespoň základy řešení rovnic mají probrané před tím, než s tím začnou operovat ve fyzice.
Vím, že se to řešilo i kvůli procentům, to se ještě počítal sklon nakloněné roviny, dneska už základkové děti získávají jen informaci, že čím větší sklon, tím kratší dráha a větší síla potřebná k přemístění břemene, a naopak, a později pak ještě v osmičce ve vztahu k práci. Ale sklon nepočítají. Co vím, tak dřív se ale sklon nakloněné roviny počítal, a tak bylo potřeba znát pojem procento, promile...no a opět, ve fyzice se s tím setkávali žáci mnohem dříve než v matice, takže bylo nejdřív potřeba povykládat o procentech, bralo se to hopem, ne každému to došlo tak rychle....proto ten posun o rok, tím se většina problémů srovnala, ale zase došlo k mnohem větší kumulaci probírané látky...
Za nás to bylo tak, že fyzika byla od šestky, tedy také až druhý rok na druhém stupni, a většinu těch věcí jako procenta nebo rovnice už jsme v matice probrali dřív, než se k tomu ve fyzice došlo. Z toh vycházela i ta myšlenka, že když se začne s fyzikou až v sedmičce, tak to bude jako za nás. Jenže ono přibylo dost povinné látky, zejména to, co se teď učí v devítce, my jsme se buď neučili vůbec (radioaktivita) nebo dost omezeně (polovodiče). Takže se to do těch třech let dalo celkem dobře nacpat.
Dneska bych to takhle fakt učit nechtěla .

No a jak na tu fyziku trpím, tak jsem úplně nadšená, protože dcera má na gymplu teď v primě dokonce tři hodiny týdně, dvě klasické a jednou za dva týdny půlenou dvojhodinovku.