Re: Nejsem spokojená s třídní učitelkou svého syna

Nezávidím učitelkám, jejichž kvalita je měřena počtem popsaných stránek a vyplněných cvičení .

Není na světě učitel ten, který by si zavděčil rodičům všem.

Když děti píší do sešitů, rodiče brblají, že mají mít pracovní sešity a netrápit se věčným psaním.
Když píší do pracovních sešitů, brblají, že se nenaučí psát, ale jen vyplňovat.
Když pracují v hodinách jiným způsobem, je to špatně, protože se tak určitě nic nenaučí, není nad tím kontrola.
Když pracují tradičně, učitel je málo kreativní a práci si ulehčuje.
Když je dítě ve škole spokojené a v pohodě, tak je to určitě tím, že se tam jen fláká. Když chodí domů utahané a nešťastné, tak zase učitel kašle na práci s kolektivem a jede je na výkon.
Když jsou domácí úkoly, je to špatně, protože dítě toho má dost ve škole a ještě aby něco psalo doma. Když nejsou domácí úkoly, je to špatně, protože dítě si tak nezvykne na domácí přípravu a nenaučí se učit. Když je úkolů málo, je to špatně, protože to na opakování nestačí, když je jich hodně, je to špatně, protože dítě si nestačí odpočinout. A nejhorší je, že co je pro jednoho málo, je pro druhého hodně a naopak.
Když dělají od všeho trochu, je to taky špatně, protože v tom děti (nebo spíš rodiče?) mají maglajs a za nás to přeci taky nebylo a vyrostli jsme a navíc toho umíme a uměli jsme stokrát víc....

Tuhle práci prostě nejde dělat správně, protože vždycky se najde někdo, kdo bude tvrdit, že učitel(ka) je špatná. Mění se jen počet těch, kteří se takto vyjadřují a ten počet není závislý na kvalitě výuky, ale pouze na tom, kolik rodičů ten který styl zná a má s ním zkušenost, ať už špatnou (bude ho za všech okolností odmítat a myslet si, že cokoliv jiného je lepší) nebo dobrou (bude ho za všech okolností chválit a odmítat cokoliv jiného).