Re: Komunikace v manželské krizi

Díky ,
snažím se na věci a události se vždycky dívat z různých úhlů a různýma očima účastníků, pokud to okolnosti a informace dovolí.
Dřív jsem byla se vším hned hotová , ale - poznala jsem, jak jsou určité ne snad ani věci, ale vztahy a prožitky a tak - vzácné a že stojí za snahu a péči až na naše hranice. Nelze ale jednostranně.

Ve vztahu jsou ale vždycky dva...proto vždycky musíme dá pozor na zákon akce a reakce s tím, že reakce je vždy silnější. Tedy já něco udělám, protějšek reaguje...v závislosti na mně.
Probíhá to i v rovině mimoslovní, jakoby uvnitř - pouhými myšlenkami (jakoby telepaticky), výrazem, gesty.
Dlouholetí partneři se dobře znají do detailů, dokážou přesně reagovat jeden na druhého - takže fakt pozor na mimoslovní komunikaci třeba v tom záporném slova smyslu, vyzařuje to a partner to "snímá".
Myslím, že manželka snímá i to (je to domněnka!!!, samozřejmě to 100% nevím), že ti na ní záleží, že kolem ní "kroužíš", a jednáš s ní (mi to přijde) s prominutím (je to výraz mojí kamarádky) jako s teplým h.ovínkem. Nemyslím to ve zlém...jen někdy to přešlapování po krůčkách kolem někoho jen toho druhého utvrdí, že ten první má máslo na hlavě a podporuje ho to k jeho chování.
Zas na druhou stranu to nechce onu odtažitost přehnat...zkus najít střed - chovat se normálně jako dřív, vesele, vtipně, nevšímej si jejích nálad - ale žádné intimnosti, třeba bych jí jen tak lehce jednou za dva tři dny zkusmo pohladila po ruce nebo po vlasech...třeba jako kdyby přijela na návštěvu oblíbená babi!

Prostě - vyzkoušej akci a reakci...pohraj si s tím, prostě hraj si na to, že je to u vás už zase hezké, fajn..ale bez intimností a bez nucení toho k druhého k něčemu. Mohu např. navrhnout - jdeš s náma do bazénu: ano - fajn, jsem rád...nejdu - fajn, užij si domácího klidu, my se s dětma vyblbnem....prostě s ní nebo bez ní, to ti náladu kazit nemusí, dej najevo, že si to s dětma užijete i tak.

Žádné "podlézání" jsem myslela, tedy v rozumné míře. Uchovat si důstojnost, aby si tě mohla vážit. Změníš o trochu chování - vyvolá to nějakou odezvu (možná ještě negativnější), třeba bude trucovat víc,...ale třeba zpozorní a bude přemýšlet, copak se asi s tebou děje.
To vše za předpokladu, že jí na tobě a rodině záleží a ten nějaký románek nemá...ale opravdu to tak být vůůbec nemusí.

A samozřejmě vycházím jen z toho, co jsi tu psal...bez toho, že známe situaci z druhé strany.
Tímhle prostě ale nemůžeš zkazit nic, hlavně bych to dělala pomalu, nenápadně, lehounce...ale ta pravidla "důstojnosti" bych dodržela.