hele,

můžu tě ujistit, že s nejvetší pravděpodobností by tě tyhle pocity přepadaly, i kdybys to děcko neměla - možná ještě víc. Shodou okolností mám dost kolegů, kteří hjsou bezdetní plus mínis v méme věku (je mi taky kolem 40) , mají dostatek času na všechno - tedy z mého pohledu , mají i vetší prostor profesně nezaostávat, a přesto :
- neustále mají pocit, že nemají na nic čas
- rozptýlení, která mají, je dost často přestávají uspokojovat, mají dost krátký efekt, řekla bych, že o dost kratší než u mne - já z jednoho mimořádného zážitku žiju klidně týdny, případně i měsíce, oni klidně pár dní, nebo hned plánují další, třeba další cestu apod.
- profesně a platově mají pocit, že se taky nedostali tam, kam chtěli nebo kde by ve svém věku měli podle svého názoru být

- osobně si myslím, že to s dětmi tolik nesouvisí, jako s věkem a osobním nastavením - zejména pomerem očekávání a reality.