Vaření, pečení a návštěvy

Obdivuji zde každého, kdo pro své hosty připraví občerstvení náročné na přesnost, kvalitu a hlavně čas. A říkám si u toho, jste za svoji námahu návštěvou nějak oceněni? Nemyslím dary či finančně, ale pochvalou, uznáním?

U nás to nějak nefunguje. Naposledy, když jsem připravila pro kamarády-manželský pár, opravdu náročnou večeři z mezinárodní kuchařky, kamarádka místo jednoho slova pochvaly celou dobu konzumace vykládala, jak ona dělá časkou verzi tohoto pokrmu a co do toho dává za jiné přísady , jak to dělá ona apod. Docela mě to vzalo chuť je ještě někdy na večeři pozvat.

Nebo další situace. Na vánoce jsme pozvali vzdálenější příbuzné. Měla jsem krásně nazdobený vánoční stůl, talíře cukroví, chlebíčky. Přišli příbuzní se třemi dětmi. Nejmladšímu je 5 let, takže žádná batolata. Děti se okamžitě vrhly na cukroví a chlebíčky.Z chlebíčků začaly oddělávat věci co jim nechutnají. Z cukroví snad do tří minut po příchodu vyjedly nejlepší kousky jako išelské dortíčky a nejhezčí nazdobené perníčky. Né že bych jim to nepřála, my jim nakonec zbytek cukroví(ty zbylé druhy) i chlebíčkú zabalili domů. V tom to nebylo. Jen mě mrzelo, že ani jedno slovo ocenění, pochvaly pěkného "bohatého" stolu, od jejich rodičů. Od dětí slova ocenění neočekávám. Mrzelo mě,že to všechno pěkně nazdobené a ta velká práce vyšla do tří minut vniveč.

Když to popíši tím, co vidím zde na Rodině. Velice mě třeba nadchl pečený dort, který zde pekla jedna přispěvovatelka. Ten s koupajícísemi prasátky. Ráda bych ho taky zkusila upéct. Jenže kdybych ho upekla pro návštěvu těchto příbuzných, vypadalo by to u nás takto: děti by se okamžitě ode dveří na něj vrhly, s křikem by vyrvaly marcipánové prasátka, vykřikovaly by "jé oplocení je z kitekat"a začaly by je loupat. Žádné uznání od rodičů typu, "ty jsi šikovná, to muselo dát práci" A já bych byla za tuto jednu větu spokojená a s radostí bych dort nakrojila. Prostě u nás by se nečekalo až se všichni sejdou u stolu, děti by rodiče předběhly už v předsíni a na dort by se vrhly. Mě takové chování bere hodně motivaci(a nenapomenutí dětí od rodičů) v další práci. A jak je to u vás, jste rádi za slova pochvaly, uznání?