Re: Vaření, pečení a návštěvy

Winky, přesně.

Ano, taky jsem tak dětinská a ješitná, že jsem ochotná dávat si nohu za krk kvůli návštěvám, které to patřičně ocení. A nebudu říkat, že nevyžaduju hodinové ovace, protože hodinové sice ne, ale když chválí hodně, tak mě to POTĚŠÍ a mám CHUŤ příště vymyslet zase něco, čím bych jim udělala radost.

Když to někdo považuje za malicherné a dětinské, jeho věc. Myslím, že je lepší, když je každý upřímný a když cítí potřebu chválit, ať chválí, když nechválit, ať nechválí. Mně by sice taky vadilo, kdybychom se celou dobu nebavili o ničem jiném než o jídle a nebyla bych schopná upřímně reagovat, kdyby hostitelka vyžadovala chválu způsobem "teď se mi ty knedlíky srazily... a tohle je nedopečený a tohle má brousek" a bylo EVIDENTNÍ, že si to nemyslí a že to říká jen proto, aby jí to bylo vyvraceno, ale říkám na rovinu, že kdyby se host u nás nacpal a neřekl ani bů, jak to popisuje Drátenička, tak u nás moc častým hostem nebude a když, tak se kvůli němu nebudu dělat s ničím extrovním.

Protože si myslím, že pohostinnost zdaleka není jen o jídle. Tím, že udělám nějaké super jídlo, nebo klidně třeba jen chlebíčky, tím, že udělám dětem "kýčovitý" dort (mimochodem, ještě jsem neviděla doma dělaný dort, který bych označila za kýčovitý), přece ty lidi nechci jen nakrmit, tím jim přece říkám "chci, aby vám u nás bylo hezky, a to jídlo je jen jeden ze způsobů, jak to vyjádřit".

Pokud tohle někdo nechápe a bude dumat nad tím, jestli je můj dort dostatečně estetický a není to náhodou kýč, aby se náhodou neblamoval tím, že by mi ho pochválil, tak u mě doma není vítán.