Re: Má cenu zachraňovat vztah?

Já jsem bojovala skoro 20 let a před pár lety jsem si myslela, že jsem vyhrála. Ale minulý Silvestr mě vyvedl z omylu a pak následujících pár měsíců. Pán si totiž dlouhodobě užival a plánoval budoucnost s jinou. A to že má doma hezkou, akční ženu a 2 děti ho moc nezajímalo. Práce a práce vždy měla přednost. Říkala jsem si, že všude je něco a trpěla mu to, i když v okolí všichni žili jinak. My neměli žádný rodinný život. No až pán sebral odvahu, nachystal si terén a ze zálohy mi oznámil, že je konec a to v odbě, kdy jsem nastupovala po 6 letech do zaměstnání, nechávala na hlídání 2 letou, chodila do školy. Bylo to hrozné období. On s námi celou dobu bydlela dalších x měsíců doma, prootže si prý potřeboval navýšit příjem, aby mohl utáhnout druhou svoji domácnost. Já pořád netušila o co jde, že tam je nějaká ženská a jaké s ní má plány. Po 4 měsících jsem se zamilovala do někoho kdo také byl sám se synem a aktivně nehledal nového partnera, naše okolí nás seznámilo a my se postupně poznávali. No a já zjistila, že to je někdo koho jsem celý život postrádala, že to co jsem si myslela, že mít nemohu, tak najednou je tu. Teď jsme spolu skoro 6 měsíc a pořád je to krásné, skoro všechen čas jsme strávili my anebo my a děti. Konečně je tu někdo s kým se můžu válet v posteli a dívat na film, povídat si o všem možném, plánovat, snít, líbat se vždy a všude, vodit se za ruce, nechat se hladit, mít chlapa co se sám doma staral a tak klidně uvaří, uklidí, nakoupí a ještě to dělá rád, pro mě, pro nás, myslí na mě, na naše děti a já doufám, že v brzké době se nám povede být spolu napořád. Nejsme už nejmladší a víc si některých věcí i umíme vážit a věříme, že nám to vyjde, že oba jsme sebe hledali. A taky jsem nevěřila, že to je možné. Jinak můj zatím stále manžel žil 8 měsíců u nás doma než se odstěhoval a byli to pekelné měsíce, protože po 4 měsících od Silvestra začalo sexuální obtěžování a bylo to horší. Doteď není stav mezi námi vyřešen a jen na můj popud proběhnul zatím soud o alimenty a svěření dětí do péče. Co bude dál nevím, protože se mnou nemluví. Tak nevím, zda mu nebudu muset nadělit další dárek v podobě rozvodu. I když bych se tak ráda domluvila. A přátelé, tak my dva už spolu nikdy být nemůžeme. A to jsem ho milovala, i když byl chladný jako mrazák. Za to co mi léta dělal, manipulace, lhaní a poslední rok kdy s to vyhrotilo a skončilo to tím obtěžováním aj., tak to mu nemohu nikdy odpustit. Protože si z toho nesu velké šrámy na duši a určité zdravotní problémy, které se snažím řešit. Ale jsem vděčná, že jsem potkala někoho tak úžasného, kdo může mi dát co potřebuji a já jemu a i naše děti konečně pocítí to co znamená opravdový domov a rodina a co to je nelžít ve lži a mít opravdu rád.