Re: Má cenu zachraňovat vztah?

maargitt,
no, to je ale úhel pohledu - ty sama píšeš, že v osmnácti by tě situace s kytkou vykolejila a dneska se tomu směješ.
Já se snažím víc hledat cestu na začátku, v tom smyslu, že si nějakou dobu říkám "to by mohlo jít, když v tom a v tom ustoupím, protože je tam něco, co má smysl" - jenže když už ustupuju moc dlouho a žádný efekt to nemá, tak se seberu a jdu. Mně nezmění chlap, jen jsem víc benevolentní a ochotná zkoušet nový cesty. Když ale vedou do prdele, opustím je.
Ten základ je furt stejnej, pořád chci to samý, jen nemám problém s někým dělat po nějakou dobu to, co mne třeba až tak nebaví (ale zároveň mi to zásadně nevadí - sama víš, že bych kvůli žádnýmu chlapovi na světě nezačala třeba sportovat nebo volit extrémistický strany) a neprosazuju až tak tvrdě to, co mne baví a jeho ne.