Re: Zkušenosti s životem na internátě (domově mládeže)

já mám zkušenosti s intrem coby středoškolačka (maturita 2001, tudíž nějaký pátek to je) a vydržela jsem tam 2 roky a pak jsme si našli s pár lidma privát (rozuměj "polorozpadlý" baráček jedné profesorky, aby se tam topilo atp.) a byli jsme šťatní. Bylo nám 17. V kontrastu s dnešní dobou to bylo dost spartánské a naši nás nehlídali, důvěřovali nám. HOspodařili jsme s přidělenými penězi,občas brigáda, učili se, občas nějaká pařba...nezneužívali jsme toho...fungovalo to.

Přijde mi to u Vás jako dost opruz - promiň - v dnešní době se zapisovat někde do sešitu - nějaký systém čipových karet by to třeba vyřešil. A ty nástupy..."za nás" si pamatuju, že jsme si museli myslím kupovat stravenky na jídlo, aby byla zajištěna strava,ale rozhodně jsem nechodila na všechny jídla. A další stravenky se kupovaly, až když došly, zase tolik to hlídané nebylo. KOlikrát jsme si dělali i něco v kuchyňce atp.

Jinak je mi jasné, že kdo s pravidly nesouhlasí, nemusí tam být. Já to vidím optikou toho, že po maturitě v 19,5 letech jsem rovnou odjela do Anglie a pak začala hospodařit sama... byla jsem vycepovaná,"zkušenější" - i když jsem si taky nabila kokos, než když by mě do 20 na intru někdo řešil každou minutu života.

je mi jasné že osobně s tím asi nic neuděláš...