Re: Zkušenosti s životem na internátě (domově mládeže)

Už jsem psala, ale chápu, že není čas asi číst vše, takže:
Jsme v klášteře, žádná moderní budova s velkou vstupní halou. Proto služba není u vchodu. Vchod je dveře a cca 1,30 široká chodba dlouhá 2,5 metru a pak za roh a celkem příkré schody nahoru. A i když je vedle toho vchodu mini-pidi místnůstka (botárka), tak tam nikdo sedět nemůže, neb by tam zmrzl asi i v létě (kamenný barák, silné stěny, žádné topení).
Ten vchod je I. podlaží, na II. podlaží bydlí chlapci, službu jsme tam zkoušeli dát, ale jednak to nedělalo dobrotu (seděly tam i holky, takže ...) a jdenak tam byla dětem zima.
Obávám se, že dnešní děti jsou moc zhýčkané. Ve III. podlaží je teplej a hlavně je tam vychovatelně, takže pokud by dělali u služby buge, jsme poruce. Navíc je tam tepleji - už tím, že jeto "odspodu" teplené (což ve II. podlaží není).
Navíc na tom II. podlaží to nesplňovalo ten požadavek pana ředitele, abychom my věděly kdykoli koho máme venku a koho ne. Kdyby se psali, tak když sedí služba u vychovatelny, můžeme kdykoli nahlídnout.
On to myslí třeba pro případ, že volá na vychovatelnu rodič a ptá se - je tam moje Maruška? A že je blbý, když vychovatelka řekně, že neví.
No nevím, dnes na vychovatelnu rodiče v podstatě nevolají - každé dítě má mobil.... Tuhle se to stalo - klukovi se vybil mobil a matka volala, zda mu něco není, že se mu nemůže dovolat. Ale to je vyjímka...

Nepsala jsem, že na čipovej systém nejsou prachy, zvažujeme ho. Prostě hledáme řešení..