Re: Zkušenosti s životem na internátě (domově mládeže)

já intr - u východu z budovy byla služba, kde se hlásilo "Vomáčková, 3. patro, pokoj 12" - když se vcházelo, aby vydala kartičku, u vycházení se jen odevzdala karta. Příchod do budovy byl standardně do 18h, po nahlášení vychovatelce do 20h. Intr se zamykal v půlnoci, do té doby museli být všichni již v budově. večerka ve 22h.. podotýkám ale, že se nevařilo, každý si vařil sám, případně se stravoval v hospodě.

manžel intr - opět u východu služba, tam se prokazovali kartičkou, kdo vchází do budovy a vychází, časy příchodů a odchodů si řešilo každé patro zvlášť, kniha byla u výtahu. Vařilo se tam, tzn. do večeře museli být všichni chlapci (hahahaha, manželovi bylo 22 ) "doma", jinak jim propadla večeře. Samozřejmě šlo večeři odhlásit a tím pádem mohl být příchod déle. Taky se jim zavíral intr v půlnoci. Stravování měli celodenní, v případě nemoci si tedy studnet mohl dojít i na oběd (nemoc v případě jako třeba můj muž, kdy bydlel na druhé straně republiky a školní dr uznal, že může odmarodit na intru; ostatní kluci museli domů).

neodvedu si představit ani na jednom intru (i od spolužáků), že by měli kvůli vycházkám chodit do jiného patra, notabene výš než chtějí jít (ven) a hlásit se kvůli každýmu cigáru... je pravda, že toto je situace v Praze a je to již 8 let...

jako rodiči by mi to taky stačilo tak, jak to probíhalo na obou "našich" intrech