Re: Absolutně rozdílný názor na výchovu

To není rozdíný názor na výchovu, jelikož to, co uplatňuje tvůj muž, se rozhodně výchovou nazvat nedá. Ať má dítě svobody, kolik unese, jen když je jeho rodič natolik soudný, že pozná, kolik unese. Což tvůj manžel evidentně není. Svoboda není možná bez hranic, které ji vymezují a garantují, a ve kterých se cítíme bezpečně. To platí pro nás pro všechny, ale pro malé děti zvlášť. Dcerka se musí cítit ztracená, její všemocnost přechází v bezmoc, testuje hranice (jako každé dítě), ale žádné nenachází, nemá se o co opřít, žije v nejistotě.

Tvůj muž se mylně domnívá, že hranice dítěti ubližují, ale skutečnost je taková, že jí velmi ubližuje on sám. Já bych tedy nenadávala ročnímu dítěti, usměrnila bych ho jinak, ale skoro jakkoliv je lepší než nijak.

Bylo by fajn, kdyby byl ochoten si něco přečíst. Malého tyrana od Prekopové, nebo lépe pozitivně laděnou Rebecu Wild (Svoboda a hranice, láska a respekt, jestli jsem to nepopletla). Je v pořádku, že (zřejmě) negativně vyhodnotil svou vlastní (zřejmě direktivní) výchovu, ale bohužel praktikuje stejně škodlivý opačný extrém. Univerzálně správná výchova samozřejmě neexistuje, ale pokud jde o mě, snažím se o respektující výchovu. A to není něco mezi tím (mezi výchovou direktivní a liberální, neboli žádnou), ale prostě něco kvalitativně odlišného. Možná by sis mohla něco přečíst i ty, možná by pomohlo, kdybyste své výchovné přístupy kriticky přehodnotili oba dva a hledali shodu na nějaké neutrální půdě.