Re: Absolutně rozdílný názor na výchovu

Na mně to na první pohled dělá dojem, že ty jsi ta, která se tváří, že ví, jak vychovávat, a on je možná i zahnaný do kouta, tak dělá všechno naopak, aby ti dokázal, že to jde i jinak...
Zkusila bych se zamyslet nad tím, co bych od něj mohla převzít já, kde bych trochu mohla povolit otěže výměnou za to, že on je jinde přitáhne.
Jestli mu to, že mu dcera skáče po hlavě, fakt vadí, tak se bude přinejmenším snažit.
Dohodla bych pro začátek pár základních pravidel, na kterých budete trvat, třeba takhle nějak:
Pravidlo číslo 1 - tatínka necháš po příchodu z práce vydechnout než zapípá minutka :)
Pravidlo číslo 2 - jí se u stolu
Pravidlo číslo 3 ...

Neudělala bych jich moc, pro začátek podle mě stačí pět věcí, na kterých se shodnete, u nás doma (byli jsme svým způsobem v podobné situaci) velmi pomohlo, že jsme pravidla sepsali a vyvěsili je na zeď... A postupně uvidíte, co to udělá.
To, v čem se neshodnete, to prostě nechte plavat, a za čas se k tomu vraťte, třeba už to půjde líp. U nás se ta pravidla rodila dlouho a některá manžel nebere dodnes... ale už je tady mnohem větší řád a pohoda, než když jsem se ty pravidla, kterým jsem leckdy ani já sama nevěřila, snažila držet jen já.