Re: Absolutně rozdílný názor na výchovu

Nevím jestli si to ještě přečteš, u nás byla situace podobná, jen děti jsou dvě a školního věku. Zapomen na to, že pomuže jakákoli domluva s otcem. U nás trochu pomohlo jediné.Dát to chlapovi vyžrat. Uteče před dítetem do garáže? Šoupnu mu tam děcko s roztomilým, hele, tady je tatínek, užijte si to, prostě at chlap padne na hubu. Vrchol u nas byla siutace, kdy chtěl jit chlap s kamošema na pivo( nic proti, já taky chodim s kamoškama) a řvoucí dítě se ho drželo a řvalo ,,ci tátou,, já jsem ditěti nedomlouvala, jen jsem řekla, tohle je ovoce tvoji nevychovy. Protoze ja kdyz jsem sla pryc, me to dítě nikdy neudělalo. Tady nekde manzel uznal, že svuj přístup k dětem musí zmenit. Já jsem mrcha, co to odmítá žehlit, takže to občas skřípe ještě ted, u ditete pomaha mu jeho chování zahrát, zesměšnit to. Nikoli dítě, ale to chování. Nebo kdysi situace- jsme s přateli na vylete, v rámci hry se domlouvá, že každý sám někam odejde a za okamžik přijde. No já jsem odešla v pohodě, ale manžel měl potíže, misto abych díteti domluvila, řekla jsem chlapovi, vidíš to, nikam nemůžeš, ten tyran mrnavej ti to nedovoli.