Re: dítě a odchod otce

Pravidelnost a předvídatelnost nejsou úplně to samé, pravidelnost navozuje pocit předvídatelnosti a ta zvyšuje pocit bezpečí, navozuje tedy klid. Takže pravidelnost může v konečném důsledku uklidňovat, čehož se samozřejmě využívá, alespoň v některých situacích (u malých dětí koupání, uspávání, jídlo, ale využívá se toho i při výcviku psů nebo koní). Pravidelnost ale není jedinou cestou, dění může být nepravidelné, ale přitom jsou třeba pro dítě srozumitelné reakce matky nebo blízkých osob obecně, což je možná trochu kostrbatější cesta, ale tu předvídatelnost může zajistit taky. Samozřejmě: není to v protikladu, základní pravidelnost a srozumitelné reakce ve vzájemné kombinaci je to ideální.

Malé děti v zásadě nemají moc rády překvapení (překvapení ve smyslu rozbalování dárků ano, ale výlet, kde se jen slibuje překvapení ve stylu "počkej, uvidíš, to bude, panečku, překvapení!" u většiny dětí moc úspěšný nebude).

Malé děti mají rády, když si mohou o situaci dopředu udělat nějakou rámcovou představu, a dávají přednost opakování. To proto, že se zprvu učí situacím a vzorům chováním jako takovým, přebírají je v podstatě jako celek, beze snahy nebo aspoň velké snahy porozumět jejich vnitřním i vnějším souvislostem. Spíš naopak: rozkrývají ty souvislosti v návaznosti na to, že se naučí danému vzorci jednání.