14.8.2014 9:29:30 Viola
odchod otce
Taky bych si raději vybrala klid bez otce než takový masochismus, co nabízela Monty - tatínka, co jednou za čas dítě vyblázní falešnou iluzí jak moc je pro něj důležité a milované a pak na dítě půl roku dlabe, dítě trpí opuštěním a stýskáním.
To není rodičovská láska, to je sobectví a prasárna. Opakovaným jitřením ran by to pro mě bylo bolavější než klid s jistotou, že na mě otec dlabe pořád.
Ovšem tohle platí jen v situaci, kdy dobře mateřsky funguje matka nebo alespoň nějaká pro dítě pevná osoba, poskytující absolutní a nepodmíněnou lásku a oporu. Pokud dítě namá žádnou svoji úplně pevnou, citově i celkově spolehlivou osobu, tak představa, že alespoň dvakrát za rok by mělo pro sebe super tatínka může být velmi lákavá.
Odpovědět