Re: dítě a odchod otce

Monty,
nežijeme v časoprázdnu. Náš čas je vnějšími okolnostmi strukturován, i když si myslíš, že "si vlastně děláme co chcem kdy chcem".
Střídání dne, noci, spánku, bdění, na to navázené časy jídla v nějakém vhodně zvoleném intervalu, kdy přichází hlad... to jsou prostě věci, který se vyvrbí, a vůbec nikdo nemusí stát nad dítětem se stopkama jak dráb a určovat mu přesný čas každého uprdnutí.
Nějaké "nechat dítě dělat co chce kdy chce" je utopie, zvlášť ve starším věku, kdy do školky se chodí na osmou ranní a ne na osmou večerní, a ve čtyři v noci nemá dítě od koho dostat oběd
Takže i Ty, i prostředí ve kterém žijete, Tvému dítěti nastavujete nějaký rytmus opakovaných činností ve (přibližně) stejnou denní dobu.