Re: Osudové vztahy

Torey, já mám vyloženě v okolí jeden učebnicový příklad, ale nerada bych, aby se poznal, tak jen stručně.
Je to pán mezi 60 a 70, profesně úspěšný, má o cca 30 let mladší novou ženu. Jedno nevlastní dítě cca 8, druhé menší je zřejmě jeho, i když ho počal ještě za prvního manželství s ještě tehdejší milenkou. Dvouleté dítě už narozené za nového manželství a další malinké miminko.
A všechno jede znova - nové děti, nová hypotéka, stále pracuje, aby uživil rodinu - skoro bych řekla, že do práce utíká, aby si odpočal.
Nevyspaný, vystresovaný...přesto ještě nedávno vypadal tak moc šťastně a "plně". Jenže ty dny jsou tak vyčerpávající, tak stejné, tak náročné a on už prostě nemůže stačit.
Už šťastně nevypadá.
Manželka si zve svého bývalého manžela na výpomoc.
Má nároky na různé věci, který ten nový manžel nemůže splnit.
Chtěla by na dovču.
Chtěla by se víc bavit.
Víc volného času.
Hádají se poměrně dost, čemuž se nedivím, musí být oba vyčerpaní.
Až přestane ten pán pracovat na té významné pozici, skoro bych si tipla, že přestane být atraktivní úplně.
Nechtěla, opravdu bych nechtěla být v jeho kůži.
Ae vlastně on může být šťastný, má přesně to, co chtěl.

Stará manželka se konečně oklepala a vzpamatovala ze křivdy a má hezký nový vztah, tak nějak spontánní a přirozený s podobně starým mužem, takže si nemusí hrát na mladou a plnou síly.