Re: Pořád se učíme a k ničemu to není

tak to já jsem ostuda naprosto příšerná, číst, psát, počítat včetně násobení a dělení jsem uměla ve 4 letech. Na to není zapotřebí nějaká extra inteligence, stačí trocha zájmu nadšení a někdo, kdo ho povzbudí. Ve své podstatě mne děda netušil, jak zabavit a číst mne naučil, protože špatně viděl a neměl mu kdo číst noviny.

3 Roky základní školy jsem protrpěla. Krásně psát nebudu nikdy, taky jsem s tím měla potíže (tenkrát se na to dbalo). Nikdy jsem se nenaučila učit se, pokud jsem nenašla učitele, který uměl nadchnout pro předmět, ale známky jsem měla hezké.

Nepamatuji si skoro nic z historie, letopočtů, ze zeměpisu,

tahle věta mne pobavila
Ono je docela ostuda, když děcko v 15 letech neví kde se nachází Valašsko, Olomouc nebo Liberec

sama jsem zjistila, kde se mnoho zajímavých míst nachází až o mnoho let později, ve škole jsem to dala, protože jsem to umět měla a musela a pak prostě vypustila....

kdy jsem tam prostě byla se podívat :-D nebo jsem je znala z jiných zdrojů než ze slepé mapy a mapy republiky. Prostě jsem si na těch místech musela najít to, co mne bavilo. Podobně dějepis atd.

Jsem asi nevzdělatelná, protože moje paměť je zaměřená jinak.