Re: Kde je pravda?

pamatuju si, že můj dědeček umíral na rakovinu, trvalo to asi dva měsíce. Maminka denně jezdila pomáhat starat se o něho, někdy tam přespala, byla vyčerpaná, smutná, netřeba dál popisovat
můj táta není ideálem chlapa, kterýho bych já chtěla za muže, je to cholerik, umí se napít a pak být nepříjemný, umí říct nehezký věci

ale tenkrát si pamatuju, jak mi maminka řekla, že přes to, jak ona nemá na nic sílu on to zvládá dobře a je mu za to vděčná, bylo mi 12,
byla to doba, kdy se naši nehádali, kdy taťka dělal věci ,který jindy byly maminčinou prací - prát, nakupovat, starat se o děti

taťka mýho dědu neměl rád, snad by se dalo říct i něco ostřejšího, ale respektoval to, že se maminka o svýho tatínka stará a má o něho strach