Re: Kde je pravda?

Mám super děti,jsou už velké,máme pěkné vztahy.Naštěstí mám i spoustu kamarádů,kteří mi volají,píšou.Dokonce i takové,kteří říkají,že mám volat i v noci!(to nedělám).Ale i tak to bolí.Ještě bych chtěla napsat něco snad se nepletu asi Blanket?-Podotýkám,že jsem na manžela neřvala za parkování.Řvala jsem až tehdy,když mluvil o ženské.Do dnešního dne fungoval i sex.Nejsem jen dcera,velkou část dne trávím s dětmi i mužem,kamarády.Ale myslím,že mám právo být občas smutná,nebo i naštvaná,zoufalá.Vidět blízkého velmi trpět,není zrovna na klidné nervy.Ale netlačím to do manžela hodiny,jen když dojedu od táty,občas něco řeknu.dcera ani neví,že je na tom děda tak špatně,držím se kvůli ní,syn je dospělý.Tátovi pomáhat budu,pomáhal i on mně.Odložit ho jak psa do útulku opravdu nehodlám.Nakonec kdyby byl manžel nemocný,dělala bych to i pro něj.I když po dnešním výstupu si začínám říkat,že nevím s kým žiju tolik let.