Re: Kde je pravda?

Já si zase myslím, že názory zastávající se takového chlapa/chování mluví o vašem nedostatku zkušeností, je to legrační.

Na druhou stranu mám zkušenost, že tu tendenci omlouvat, mají osoby, které podobné situace právě nezvládly.
Např. moje tchýně nepřijde za svou vnučkou do nemocnice, protože dle svých slov by nezvládla pohled na vnučku s hadičkama. Pro mě je to signál, že babička je sobec, protože se stará o sebe místo o vnučku, která v 6 letech leží sama v nemocnici. Podobně i její syn, otec dítěte, má pocit, že po 10 minutách návštěvy splnil svou povinnost a dítě ať se s tím srovná, jak chce.

A jaký je tchýně člověk? Pro mnoho lidí úžasná - rozuměj výborný společník, ochotný drobně pomáhat atd, pro mnhoho lidí člověk, kterého zavrhli, protože se v krizové situaci zachoval jako manipulátor, sobec a podrazák (např. při krachu firmy ale i jiných).

jiní členové rodiny jsou čestní v životě i když mají z toho škodu (např. právě ten krach) a mají hodnoty jasně poskládané - to dítě v tý nemocnici je na tom hůř a na mých pocitech až tak nezáleží. A dělají, co je třeba - napž čtou dítěti pohádku, dokud neusne, ikdyby se zdrželi déle než plánovali.

Takže já si právě myslím, že v krizi se ukáže pravá povaha člověka a na partnerovi je, se podle toho rozhodnout, jestli takového člověka chce mít za nejbližší osobu. Může ta "slabost" být v různé míře a nikdy to není černobílé, ale to riziko, že v krizi budu já vždy ta silnější a ještě mi budou házeny klacky pod nohy je fakt reálný
Myslím si, že tu nejde o dokonalost, tady jde o hodnoty - blaho moje versus blaho druhých