Re: Ahojky ve středu

Děkuji za přání a také všem ostatním Janinám přeji vše nejlepší k svátku!!


My jsme od pondělí zase nastydlí a jako tradičně to nejvíc odnáší opět Míša:-( Nevím čím to je, ale já s Julkou máme jen rýmu a malá i trošku kašle, ale on měl i teploty a k tomu tuberák:-( V noci vyvádí jak mimino, no je to chlap, budu si muset asi zvyknout, že u něj je obyčejná viroza něco velkýho:o) Ale už se to lepší, tak snad se z toho do konce týdne vyhrabeme. Už jsem odvykla je mít oba celý den doma a dávají mi zabrat, ono to dopoledne bez Míšy nebo s ním je fakt rozdíl.

Heli, já bych asi zkusila to plácnutí ignorovat, třeba převést řeč na něco jiného nebo si dál trvat na svém, ale nerozmazávat to, nemluvit o tom, prostě dělat jako by se nic nestalo. No a nebo pak zkusit druhý extrém a to vrátit mu to:o) Ono je to těžké radit na dálku, vlastně je těžké radit i nablízko, každé dítě je jiné, ale u nás to ignorování zabírá třeba na neslušná slova, která nosí domů Míša ze školky a Julka se je od něj učí. Tak bych to asi zkusila i na to plácání.
Musím tedy říct, že u nás se děti mydlí navzájem, ale na nás si to nedovolí. Já vím, že bych to neměla dělat, ale já se musím vždycky smát, když je vidím jak si vyřizují účty:o) Přijde mi to hrozně legrační, jak se Julinka nedá a s takovým obrovským nápřahem to Míšovi vrací, sice u toho bulí, ale nenechá si nic líbit. Pak přijde za mnou a chce pofoukat tam kam jí Míša praštil. Samozřejmě, že mě děti nevidí, když se směju a když mě vidí, tak jsem vážná a nenechávám je se mydlit, oni když mě vidí, tak se vlastně ani nemlátí, ví, že to nemají dělat.

Sev, doufám, že ty fotky "šílené" rodinky taky uvidíme;o)

Janni, ten můj mi taky moc nepomáhá:-( Ono když přijde domů v devět a déle, tak už po něm těžko můžu něco chtít a když přijde někdy dřív, tak jsem ráda, že si pohraje s dětičkama a pak je uloží, aby si ho taky trošku užily.

Zdeni, tak to máte dobrý, když na malou zabírá, že jí pochválíte za vztekání:o)) To by Julka asi pukla:o))) U ní je nejlepší si jí nevšímat a když to trvá moc dlouho, tak pak začít mluvit o něčem na co se chytne. Ovšem to se nesmí začít moc brzy. Docela zabírá jí začít říkat jaký má zase veliký slzičky, kam až zatekly a že už jí žádné v očičkách nezbydou apod. a když už chce přestat, tak se chytí a když je ještě brzy, tak přidá na intenzitě:o))) Docela je věda poznat kdy už je ten správný čas:o)

Besmi, co Ti tak poradit? Julka se docela umí zabavit sama, když tu Míša neni a když je, tak si hrají spolu. Tak co takhle pořídit sourozence?;o)
Já si to ani nějak neumím představit, že by jí něco nebavilo, jí baví všechno. Co je ale pořád na prvním místě, to jsou knížky. Na ty se chytí vždycky oba dva a je spíš horší nějak to čtení pak ukončit:o)

Labu, moc hezky popisuješ jak to u Vás vypadá:o) Je vidět, že to zvládáš s přehledem a s klidem, to je skvělý. A co Simča, pomáhá s Davídkem?

Rain, skvělý, že ses ozvala! Držím palce ať Ti to jde ve škole. Já si chci zase buď oprášit němčinu nebo začít učit angličtinu, ještě jsem se nerozhodla co bude lepší.

Jo ještě k těm stolům pod postelí. Mě se to tedy taky nelíbí, ale dovedu si představit mít tam ten stůl pro většího školáka, když je málo prostoru a není jiná možnost. Když se tam dá dobré světlo, tak na psaní úkolů by to postačilo. Ale jak říkám, jen v případě nutnosti.

Tak to je asi všechno, mějte se všichni hezky!