13.6.2010 20:52:49 Sylva
Re: Chválit snahu
Méně učenlivé děti nebudou motivovány nikdy a ničím. Učení je zkrátka nebaví ať se známkami nebo bez nich. Děti, které jsou zvídavé, studijní, touží po informacích, tak jim je jedno, jestli mají známky nebo ne. Informace sbírají pro svoji potřebu. Tady se zase dělá z komára velbloud. V podstatě si myslím, že školy bez známek jsou zapotřebí pro méně chápavé děti, ať tedy jsou, ale já jsem zastánce známek. Hned jako rodič vím na čem jsem. Máš z písemky trojku nebo čtyřku? Neučila jsi se nebo tomu nerozumíš? Fakt je, že dcera je studijní typ, šly jí všechny předměty, takže v jejím případě to bylo o tom neučení. To se týkalo ale až gymnázia, tam už se musela učit i ona. Samozřejmě ani známkování není dokonalé, jedničkář - pouhý šprt - předmětu vůbec nerozumí, ale dokáže našprtat na jedničku, to se ale pak v životě projeví, že vystudoval totální blb. Naopak nadstandardně chytrý odejde klidně i s trojkou, ale ví o čem je řeč a v životě znalosti v pohodě samovýukou dožene. Uvádím příklad totálního šprta - zde učitelka (pro zasmání): Dcera na gymplu měla na chemii učitelku (jak ta mohla vystudovat chemii, to nikdy nikdo nepochopil, asi ji vyšprtala). Při zkoušení dcera (nejen ona) dostala známku trojku s odůvodněním, že ona paní učitelka neví, jestli to dcera říkala správně, protože to neříkala přesně tak, jak jim to nadiktovala do sešitu, takže není schopna posoudit správnost. Dceři ani chemie nedělala problémy, věděla o čem mluví a tudíž se nemusela ze sešitu šprtat. Na toto "hodnocení" mé dcery se z první lavice ozvalo "pro Kristapána, to je ale kráva" (spolužák - znalec chemie - se už neudržel). Úča to snad neslyšela nebo dělala, že to neslyší, tenkrát by měl velký malér (rok 1990), jenže měl pravdu. Dceru tento přeborník na chemii ujistil, že měla dostat jedničku, protože to bylo dobře, ale tuhle babu jsme neřešily, dcera se chemii nechtěla věnovat, takže stačilo, když u této baby prošla nakonec s dvojkou. Takže ani známkování není dokonalé, ono dokonalé nemůže být nikdy nic, všechno má své plus i minus, ale přesto dávám přednost známkování.
Odpovědět