Tuto metodu mám ve stejné škatulce jako "nechat dítě vyřvat"

Obě totiž fungují, pokud sledujeme pouze výsledek. U vyřvávací metody dítě postupně řvát přestane, u PO se zklidní.
Otázka je, za jakou cenu toho bylo dosaženo. Dítě je myslící tvor a brzy zjistí, že mu NEZBÝVÁ NIC jiného, než se podvolit. V prvním případě usne unavené vyřváním, ve druhém se zklidní taky únavou. V obou případech ale vidím psychické zlomení (maminka dítěti nepomohla, nechala ho se trápit, atd.), přičemž se dítě lehce naučí, že žádné pomoci se nedovolá, a tak se odevzdaně přestane domáhat toho, co původně chtělo.
To, že metody fungují, NEZNAMENÁ, že jsou dobré!

Některé knihy paní Prekopové jsem četla a s mnoha názory souhlasím. Metoda pevného objetí je mi ale proti srsti.
A přijde mi hodně paradoxní, že má vyvolat tu správnou lásku a navodit dobrý vztah mezi rodičem a dítětem použitím NÁSILÍ.