Re: Ano a přesně tohle není pravda

Ahoj holky,

o školským zákoně nevím vůbec nic, protože moje děti jsou ještě malé, takže v praxi jsem neměla potřebu si nic zjišťovat. Ale když už se tu omílá to sebevědomí dětí, mohla bych přidat svoji zkušenost z dětství :o)

Tehdy se taky dávaly přihlášky na dvě školy - i když netuším, jaký byl tehdy systém. Jako první jsem si vybrala školu, na kterou byl nátřesk a většina od přijímaček vypadla. Jako druhou mi máma napsala nějakou jinou školu s podobným oborem, kam bych se se svým průměrem známek dostala i bez přijímaček (tehdy, ještě za komunistů). Mně to bylo v podstatě jedno, protože jsem jaksi nemohla pochopit, PROČ bych se na tu první školu neměla dostat ;o) Dostala jsem se - a teprve POTOM jsem se od naší učitelky dozvěděla, jak moje máma plašila - že moji přihlášku přepisovaly, protože máma měla obavy, že se na tu školu nedostanu, tak mi jako první dala tu horší... nakonec ji učitelka ukecala, ať mi tam nechá tu, co chci já - že kdybych se nedostala, tak na tu druhou mě vezmou určitě, že nemusí strach... No, vzali mě :o)

ALE - obávám se, že být to DNESKA, tak mám smůlu a šupajdila bych na školu, která by mi sice nebyla tak úplně proti mysli, ale na druhou stranu ani to nebylo to, co bych opravdu chtěla dělat. Jednotné maturity chápu - a chápala bych, i kdyby ty maturity časem nahradily přijímačky na VŠ (a třeba by pak na VŠ byly takový podmínky, že by hodně studentů vypadlo ještě v prváku). Ale proč se omezuje výběr, to opravdu nechápu :oO

S.