Šok možná, ale buďme sebekritičtí

Pokud je tohle všechno pravda, tak na téhle škole není něco v pořádku. Asi bych doporučovala změnit školu i za cenu dojíždění. Nechci se zastávat všech učitelů, jsou mezi nimi výborní pedagogové stejně jako lidé na nesprávném místě, ale povolání je to náročné a záleží hodně na Vás, na rodičích, jestli půjdete dětem příkladem. Jsem z města, kde je možnost výběru školy a rodiče toho často využívají. Možná i tím, že je tu větší konkurence, mám dojem, že školy se celkem snaží nabídnout kvalitní učitelský sbor. Na praxi při studiu jsem navštívila škol několik. Ani o jedné škole jsem si neřekla, že sem bych své dítě nedala (budu tohle muset za pár let řešit:-) Je to spíš o samotné osobě učitele, ale pokud dítě doma slyší věty: "Ta učitelka je snad blbá, když napsala tohle. Ona ani neumí učit, když to nechápeš." apod, těžko si bude pedagog u tohoto dítěte budovat autoritu, když ji budou žákovi nejbližší doma denně podrývat.
Učitel se samozřejmě může splést, ale vždy jsem se snažila svoje (školní) děti vést k tomu, že jako se spletou ony, můžu se zmýlit i já a není to žádná ostuda. Ale je potřeba svou chybu přiznat a napravit (tzn. můžu přeškrtnout správný příklad, ale pokud mě na to dítě či rodiče upozorní, tak chybu hned opravím, omluvím se a pokud je potřeba, změním i hodnocení).
Nezapomínejte na to, že fantazie dětí nezná mezí. Berte vše, co vám doma říká vaše dítě s rezervou. Pamatuju jak učitelka mé mamince vyprávěla, čím se chlubila moje sestra ve škole. Svou únavu v první hodině sestra (tehdy šesťačka) odůvodnila tím, že šla o půlnoci spát, protože se dívala na film a den před tím byla na diskotéce, ze které přišla taky až v noci. Sestra chodila denně v 9 spát, na diskotéce v té době ještě v životě nebyla:-) Já se taky kolikrát dověděla od žáků zajímavé věci, co se děly doma v rodině, až jsem se divila:-)
Učitel na děti nesmí být hrubý, na druhou stranu se může stát, že mu občas ujedou nervy, je to taky jen člověk. Ale nebylo by možná špatné se po uklidnění omluvit s tím, že jsem to přehnala. V každém případě, pokud se sprosté či ponižující výroky na adresu dětí opakují, určitě navštivte ředitele a v klidu mu věc povyprávějte. On není vševědoucí a některé věci možná netuší, zato má pravomoc s tím něco dělat. Pokud budou rodiče mezi sebou šuškat, na třídních schůzkách nebudou mít zájem cokoliv řešit (pokud se na ně vůbec dostaví) a nezajdou za ředitelem školy, jejich problém nikdy nezmizí.
Na otázku financí můžu říct jen tolik. Při studiu jsem chodila na brigády. Jako prodavačka spodního prádla či sportovního zboží jsem měla víc peněz, pevnou pracovní dobu, chodila jsem domů s čistou hlavou a nepotřebovala jsem k tomu žádnou kvalifikaci. Jako učitelka jsem i doma řešila učivo, chování dětí, písemky opravovala do noci aby je děti mohly mít co nejdříve, rodiče mohli zavolat kdykoliv něco potřebovali či měli nejasnost na můj telefon, na výlety se mnou jezdil manžel (samozřejmě mi je pomáhal zařizovat).
Nebyla jsem dokonalá učitelka, ale chtěla jsem dokázat být lepší než spousta těch, které mě učili v dětství. Uvidíme, jestli budu mít chuť a sílu se k tomuto povolání po mateřské vrátit, ale uričitě budu jednou v pozici rodiče, kterému do nějaké školy bude chodit jeho dítě.