Uhodila jsi hřebíček na hlavičku

S tímhle fenoménem se setkávám často i u dospělých. Něco nepěkného někomu udělají, ale zahrnou ho krásně formulovanými omluvami, o jejichž upřímnosti a opravdovosti se ale dá dost pochybovat. Hlavně proto, že se "závadná situace" opakuje stále znovu a znovu. Omluva pak ztrácí smysl, důvěra je narušena, o dobrých vztazích se pak už ani nedá mluvit, atp. Je důležité, myslím si, aby si dítě tohle uvědomilo co nejdříve, že prostě neupřímná omluva neplatí a že nestačí se jen omluvit, ale je nutné:
1. takové jednání už neopakovat, nebo alespoň vyvíjet dostatečnou snahu;
2. následek nějak odčinit (jak tu např. padlo, koupit ze svých úspor věc, kterou zničilo, pomoci s odstraněním škody...).
Přimlouvala bych se i za menší "psychickou masáž" :-), aby dítě pochopilo, že pokud nebude samo férové a upřímné, nikdo nebude brát jeho (i upřímné) omluvy vážně a navíc ho nebude mít rád.