23.7.2009 13:05:28 sovice
Re: Jsem nevděčná?
Karmelko,
já ti rozumím. Ostatně jsem v situaci, kdy od jednoho člena rodiny (sestry) taky víceméně systematicky přijímám pomoc (s dětmi) a snažím se jí to oplácet jinak, ačkoliv si neříká. Ale kdyby si dělala nějaké nároky, tak bych přemýšlela, co pro ni udělat navíc, protože tak jako by jedna strana neměla "vyžadovat vděčnost", tak druhá strana by neměla "jen brát". A kdyby to přesáhlo pro mě únosnou mez, musela bych to řešit, nemělo by smysl opakovat si, že ona by měla něco dělat nezištně.
A když ta láska od rodičů prostě nevypadá nezištná, tak má Janka tři možnosti:
1) promluvit si o tom, zkusit si domluvit pravidla (což je první a základní, ale nemusí to vyjít)
2) přijmout to tak, jak to je (tedy že rodiče nejsou nezištní) a vyhovět jim nebo snášet výčitky a pouštět je za hlavu
3) přijmout to tak, jak to je a ze závislosti se osvobodit, čímž se vztahy do jisté míry narovnají.
Nemá smysl dělat rodičům přednášku o nezištnosti a vysvětlovat jim, jaká má být nezištná láska. Jednak ty pohnutky můžou být z jejich strany i jiné, většinou je to směs, nejednáme z jediné pohnutky - třeba obava, že se Janka znovu spálí, že ještě není zralá na další vztah a tím snaha "držet ji doma", kdo ví co... Snaha o porozumění pomáhá, protože když vyhmátneš dobře neverbalizovanou pohnutku, můžeš na ni reagovat a je vždycky lepší reagovat na příčinu než zametat důsledky.
A taky nemá smysl vykládat Jance, jací by rodiče "být neměli". Jsou takoví, jací jsou, má smysl s nimi mluvit, má smysl se je snažit pochopit a má smysl to řešit na její straně, pokud je to pro ni neúnosné.
Kdyby tady psali ti rodiče, napsala bych jim klidně, že nemají od dcery čekat poslušnost, že tou jim už jaksi není povinována... Ale nevím, jestli má smysl vykládat to Jance.
Někdy mi tyhle debaty totiž připadají jak Berneho hra "to je hrozné, viďte". Někdo si postěžuje, ostatní mu přitakají. Jasně, že ujištění člověku pomůže v určitých situacích, ale pak je třeba uděla další krok, uvědomit si, co vlastně můžu a nemůžu od druhých čekat, a jako třetí krok se podle toho zařídit.
Odpovědět