Re: Zklamání v kamarádech - co s tím?

Elizie, ono je to asi tak, že velká část lidí dnes nepěstuje "pravé kamarádství", ale účelové známosti, byt se to jako kamarádství tváří.

Tj. kamarádí se, dokud mají pocit, že z toho něco mají. Nemyslím tím nutně svatební koláčky apod....spíš jako dokud mají pocit, že "jsou na stejné lodi" - tj. třeba tvůj muž svobodný, může s nimi jezdit na akce, pařit...tak se kamarádí...ovšem v okamžiku, kdy se v jejich očích stane "ženatým taťuldou", odhaduji, že úvaha těch rádobykámošů zněla - "co s ním? Ten už bude ted sedět u rodinky, nebude se moct kdykoliv utrhnout...hostit nás s mimčem už taky nebudou...na pařby taky chodit nebude..." a kontakty pomalu, ale jistě usnuly. No a i když dneska taky zakládají rodiny, tak už to prostě nejde jen tak obnovit.

Pravé kamarádství se právě pozná podle toho, jestli přestojí životní změny na jedné, nebo obou stranách. Když ne, tak to nebyli kamarádi, ale známí.
To je třeba rozlišovat, ale je fakt, že často to člověk pozná, až když je pozdě.

Anebo druhá varianta, vy jste byli s mužem takové typy snadné k využívání - hostění, přespávání...a tak vás prostě využívali.
Ted už máte dítě, přespávat se u vás asi nedá kdykoliv...takže smolík pacholík.

Je mi líto, ale asi je to tak.