Re: Zklamání v kamarádech - co s tím?

Ono to, holky, vpodstatně bylo tak, že během těch pěti let(a déle) se vždycky manžel, když už to nemohl psychicky snést nebo měl nějakou tesknout chvilku, jim ozval, mejlem, sms, stavili jsme se u nich apod. Ale aktivirta od nich nepřišla téměř nikdy. Rozprchli se po republice, ael nenapsala jsem asi podstatné, že ostatní členové "party" se víceméně scházejí dál, i na svatbách si byli vzájemně. Nedošlo tam nikdy k žádnému konfliktu mezi manželem a ostatními, jen byl prostě první, kdo začal žít jinak, byl vždycky v tomhle o krok napřed. Na mě to působí, jako že nás využívali. Jakmile z nás cokoliv káplo, byl to OK, teď nic nekape a šmitec!!!