Re: To sice chápu, ale...

Tomage, bohužel se mi jen potvrzuje, že většina chlapů není schopna měřit stejným metrem svým a ,,cizím,, dětem. Krádež neschvaluju, ale kdo z nás v životě neudělal nějakou blbost? Ty hned vidíš, že ti kluk vypáčí trezor a až se zase něco ztatí, viníka už znáš předem.
Z tvého písemného projevu je patrné, že k dětem své partnerky zrovna láskou nehoříš. Jistě, pro někoho je to přívažek a nutné zlo. Ale život se dvěma dětmi v pubertě, není pro tebe jako otčíma procházkou růžovou zahradou. Ty děti si tě nevybrali, ani pro ně to není jednoduchá situace. Hodně se zmiňuješ o SVÝCH penězích, SVÉM domě atd. Teď je to asi domov i těch, kteří s tebou bydlí, ne? Možná sis měl najít bezdětnou partnerku, když uvažuješ tímto způsobem.

Zajímala by mne forma hovoru s chlapcem po krádeži. Jak měl peníze splácet, z čeho? Jakou variantu jsi mu navrhl?
Teď s ním nekomunikuješ? Psal jsi to takto, takže asi ne. Musí to být opravdu milá atmosféra, jen co je pravda. Bohužel úplně pro všechny zůčastněné.