Re: Syn je zoufalý ze školní docházky

Mili, můj syn také ztratil nadšení pro vzdělávání, je to bohužel spíš normální, pokud dítě není opravdu hodně systematicky vedeno a podporováno, buď hodně nadstandardně doma nebo ve škole.

Zatím jsem nepřečetla reakce ostatních, ale první, co mne napadlo, souvisí s tím, co píšeš:

"Trpělivě stále dokola vysvětluji, že vzdělání je důležité, že nyní se učí to nejzákladnější, že učení bude spíš stále přibývat, že život je taky o práci, chození do školy a učení nemůže být jen zábava, že je to práce a někdy námaha a i nuda, ale důležitý je také ten výsledek atd. prostě vysvětluji a vysvětluji a zatím žádné pochopení"

snad se neurazíš, ale mně to přijde tak nemotivující, tak smysluprázdné, že na jeho místě bych po takové řeči matky patrně do deprese skutečně upadla.
Nemůžu ti popsat, jak to děláme my, protože to se do několika slov shrnout nedá a já teď nemám čas, ale diskuzi si ráda přečtu, protože i pro mne by mohla být inspirací.

Druhá myšlenka je, zda se syn nedožaduje tímto tvé soustředěné pozornosti. Nevadí, že je devítiletý. Můj je čerstvě desetiletý a potřebuje chvíle, kdy jsme jen my dva a povídáme si, potřebuje vědět, že nejsme jen jednotka-rodina, ale on je jedinec, který stojí za můj naprostý a výhradně jen jemu daný čas. Druhá věc může být, že pokud už se mu té pozornosti tímto způsobem dostalo, že to považuje jako výborný (jediný?) způsob, jak ji získat, proto na nem setrvává. V tomhle věku si totiž kromě šikany - a tu spíš vylučuješ - nemůžu představit nějak nic dalšího možného. Asi to moc dobře nevysvětluji, ale ty jsi dobrá máma, děláš si starosti, tak to pochopíš.