Re: Syn je zoufalý ze školní docházky

Zuzano, díky, nevím, jestli jsem trefila, tady ani o zásluhy nejde Mili neznám, ale takové trápení mi neznámé není.

Jinak máš ale pravdu. My děcka v podstatě o prázdninách a co čas dovolí i o víkendech "rekonstruujeme", chodíme na výlety do okolí, a povídáme si. Auto nemáme a syn často využívá příležitosti a chodí s manželem nakupovat. Má ho jen pro sebe a hodně spolu všechno proberou - o všem a o ničem. Dcera zase se mnou doma vaří a povídáme si zpíváme. Nemá to žádný přesný program, je to jen takové - to bude znít úděsně esoteriky - takové očištění, přeprogramování.

O prázdninách je i taková ta neřízená nečinnost, nebo činnost z nudy, to je myslí hrozně důležité - ale to nepíšu přímo o problému Mili, spíš o našem, jak se snažíme udržet nějakou domácí pohodu. Děti chodí do školy pořád rády, kroužků mají víc, než bych si přála, negativistické ale taky bývají - na konci týdne, kdyby to byla krátkodobá záležitost, přidala bych se k Lídě, že jde o únavu.
Fakt asi promluvit si s psychologem, ale nebrat to tragicky. Neřešit cíleně, řešit oklikou