Re: jo a kdyby to byla opravdu pravá kamarádka,

Hroudo, na dobře ví, jak na tom jsme. Do kavárny chodím 3x - 4x do roka a je to pro mě opravdu luxus. Už mockrát jsem jí kavárenskou nabídku odmítla s tím, že nemám na útratu. Vždycky se dozvím, že přeháním, že přece těch pár korun nikoho nezabije. Že by mě pozvala, to ji ještě nenapadlo a mě vlastně taky ne, až to tady psaly holky.

Půjčovat si od nikoho nechci, to není řešení.

Jinak tím chlubením nemyslím takové to radování z nové věci, to je normální. Spíš to dlouhé rozebírání, že si připlatila za tohle a tamto... Je fakt, že s tím přišla v tu nejnevhodnější chvíli, normálně bych to ustála.
Když jsme se viděli naposledy, tak si její syn přinesl novou videokameru, že ji dostal za pochvalu ve škole (je mu 8 let). A dcerka pak plakala, že v jejím pokojíčku řešil nemoderní nábytek a to, že dcerka nemá MP3.

Mám víc kamarádek, co jsou na tom mnohem líp než já, ale žádná z našich setkání nedělá takovou okázalou přehlídku majetku. Já i obdivuji, že dokázala dojít tam, kde je teď, je šikovná v práci a bývala s ní legrace.