kafíčka v kavárně

Milá Milko,
proto jsem nesouhlasila s těmi, kdo píší, že bez peněz to jde taky.

Aby byl člověk chudý, nemusí strádat hlady či zimou apod. Chudoba se spojena úzce s sociální exkluzí, pokud člověka nedostatek prostředků vylučuje z bežných sociálních událostí a omezuje jeho sociální kontakty (což podle mne občasný výlet do kavárny s kamarádkami je, stejně jako školní akce pro dítě, různé strazy, apod.), a nemůže si dopřát celkem běžné věci, tak je jeho chudoba již problém. Vzpomínám si, jak mne jednou hrozně zdeptalo, že jsme chtěli jet vlakem na Pernštějn (z Brna kousek) a malým synkem, a překvapilo nás, kolik stál lístek, museli jsme ho se 13% stornem vrátit, když jsme si spočítali, že buď nebudeme mít na vstupenku nebo na vlak zpět, a výlet zrušit - a dorazilo mne, jak dlouho mne mrezelo i to 13% storno a jak dlouho jsem uvažovala o tom, že jsem za těch 13% storna mohla něco koupit děcku . Mám pár takových zážitků docela dost vyražených v paměti a věřím Ti, že ses cítila a cítíš blbě. Rozhodně bys neměla mít špatný pocit z toho, že si chceš neco dopřát. Časem si polepšíš.-)