Re: Jak se vyrovnat s neverou

Jojo, taky bych potřebovala nějaký recept... Můj manžel flirtoval přes net, údajně o nic nešlo a je to jen kamarádka, ale podle mě to teda překročilo hranice a on to nejspíš ví taky, ale přímo to nepřiznal - když jsem mu řekla, jestli teda nemá nic proti, když já se budu chovat stejně jako on, tak se hodně zarazil ;-) a nakonec jsme to nechali u toho, že se teda "bude snažit chovat jinak", ale v kontaktu jsou stále. Já mám malé děti, chodím brzy spát, on po nocích pracuje u PC (nebo je v práci nebo někde s kolegy v hospůdce), takže téměř každý večer má spoustu příležitostí k takovým aktivitám. Říkala jsem mu, že když teda o nic nejde, tak proč tu kamarádku tají, tak na to mi řekl, že bych žárlila, tak o ní radši nemluví (to ale usoudil už předem, než jsem zjistila, že jsou v kontaktu). Já zase tvrdím, že důvod žárlit mít nebudu, když z toho nebude dělat tajnosti. Byly doby, kdy se mi dělalo nevolno už při pohledu na jeho počítač, teď je to teda o něco lepší, ale vlastně každý večer, když jdu spát, pomyslím si, co asi tak večer dělá :-( Když jsem to téma zkusila otevřít, debata skončila tím, že jsem paranoidní a podobně, tak už o tom nemluvím několik měsíců a snažím se na to ani nemyslet, ale nějak to pořád nejde :-( Navíc jsem na mateřské, hlídání žádné, takže možnost odreagovat se nulová.