Re: Jak se vyrovnat s neverou

Aišo, jojo, kamarádky a Kamarádky jsou rozdíl. Máš pravdu, asi opravdu žárlím, že některé věci vypráví JÍ, čekala bych, že je bude sdílet se mnou. Taky jsem se ho ptala, jestli mu něco vadí nebo chybí, jestli mám něco změnit, říkal, že ne. A sliboval, že to teda bude na úrovni kamarádství s malým k. Jestli to tak je, to nevím, ale každopádně dál to probíhá za mými zády. Smířit se s tím neumím, očekávám od partnerství, že si budou partneři sdílet věci především spolu. Naposledy, když jsme o tom před pár měsíci mluvili, jsem mu řekla, že se situace vyvíjí tak, že on si zařídil svůj vlastní soukromý život a že mě to tedy vede k tomu, že bych si ho měla zařídit taky (prostě svěřovat se někde jinde - i když ve skutečnosti o to nestojím a ani jsem nic takového nedělala), což ho opět děsně urazilo. Od té doby mlčím a čekám, určitý posun tady je - že mi o ní něco sám párkrát řekl, ale to je všechno. Kdybych mohla dělat něco jinak, lépe, jdu do toho, ale prostě nevím kudy kam.