Re: WŠ a nadané dítě

Takyjedna, já se určitě vyjádřím podrobněji.

Waldorf mi byl velmi blízký a i proto jsem dala syna do waldorfské školky. Synovi se ve školce nelíbí, ale jemu by se nelíbilo v žádném kolektivu.
Na waldorfu vidím tyto problémy.
1. Školu bych volila podle sebe a ne podle dítěte, což je primárně špatně. Já bych byla v takové škole šťastná. Jenže se nepíše rok 1973 ( to jsem nastoupila na ZŠ). Život na nás klade stále větší a větší nároky a ,, waldorfská rezervace,, jednoho dne skončí. Co pak dál? Waldorfská SŠ, která je na bídné úrovni, srovnatelné s učňákem? Nevyčte mi jednou syn, že jsem ho už na startovací lajně diskvalifikovala?

2. Vzdělávací systém se může jmenovat různě. Není to až tak podstatné. Podstatná je osoba učitele. Na waldorfských školách jim ve velké většině chybí potřebné vzdělání a ne vše lze dohonit předením na kolovratu, plstěním, pletením a vyřezáváním.
Anglický jazyk učí v Jinonicích nadšená matka s příšerným akcentem.
Ve vyučování se skáče z kozy na vůz a opačně, chaos...... Toť můj poznatek z výuky ( celkem jsem během tří let zhlédla x desítek hodin výuky ve WŠ).
Který učitel je odborníkem napříč všemi předměty? Který tyto předměty dokáže dítěti přiblížit tak, aby ho zaujaly? Takového neznám.
Znám dvě waldorfské učitelky, které dle mého nejsou duševně zdrávy ( x rodičů po tomto zjištění své děti odeslalo jinam).

3. Mám hodně waldorfských přátel, kteří mají většinou 3 a více dětí. (To je běžný vzorek waldorfské rodiny).
Byla jsem 2x na školce v přírodě (jezdí celé rodiny) i na různých výletech waldorfských rodičů. Jak bych nejlépe a krátce děti a rodiče hodnotila?
Napíšu, jak to vidím já a předem podotýkám, že se můj popis vztahuje na 90% w. rodin.

Děti rostou jako dříví v lese. Rodiče nechávají všemu volný průběh a spoléhají na to, že se situace nějak vyvrbí. Představa, že jejich dítě bude navštěvovat klasickou ZŠ je děsí. Já si myslím, že vím proč.
Každodenní příprava do školy, domácí úkoly, kontrola sešitů, učebnic.....
To tihle rodiče fakt nedávají a na waldorfu to po nich nikdo nechce.
Ve školce byly děti, které rodiče poslali na celodenní výlet do hor bez pořádného obutí, bez svačiny...
Ono se to nějak vyřeší.
Po schodech horského penzionu se plazila nemluvňata ( rodiče byli o tři patra níž a plstili), dvě děti se ztratily v lese ( rodiče je nepostrádali dvě hodiny). Jiné děti si hrály v řece, která měla 5 stupňů a třímetrový neohrazený můstek nikoho nevzrušoval. Jeden hoch se tam ošklivě zranil.
Viděla jsem akci alias Líný rodič v přímém přenosu.
S dětmi nikdo nedělá předškolní přípravy a i proto by obtížně obstály v klasické ZŠ v porovnání s vrstevníky.

Je toho fakt hodně, co bych ještě k tématu mohla napsat, ale nejsem si jistá, zda to bude někdo číst.