Re: Co je "víc nefér"

Chápu to úplně stejně s tím zmírnění ztráty.. je přeci jasné, že druhé dítě nemůže zacelit ztrátu, ale "ono" je tím, co může být důvodem překlenout čas, který bude z počátku k nepřežití, bude důvodem se těšit atd. Moje prababička se dožila relativně vysokého věku, měla jedno dítě, mou babičku. Babička zemřela velmi mladá. Prababička říkavala mojí mámě "neměj jenom jedno".

Je to asi půlrok zpátky, co jsem viděla v televizi nějaký dokument, téma šetření. Paní byla staršího (mého:) věku, měla malá dvojčata, byla s nimi sama, popisovala, jak vychází s penězi, jak šetří, sleduje výhodné nabídky, akce, ale to včetně kultury atd.. ale jak myslí i na budoucnost, dětí mají pojistky, stavebka, jak plánuje, že jí pomáhá její starší maminka. Ta paní mi byla hodně sympatická, bylo vidět, že pro své děti žije, ony jsou smyslem jejího života, ale že situaci vidí i realistiky (svůj věk, peníze na vzdělání dětem atd.).. Po měsíci jsem četla článek o této paní, kde popisovala, že přišla o tuším osmnáctiletou dceru.. pochopila jsem, že se rozhodla udělat vše pro to, aby měla důvod žít, a to se jí vyplnilo. Jsme prostě každý jiný, někdo vidíme smysl svého života v dětech, v rodině, v práci, v koníčku.. ideální je samozřejmě stolička se čtyřma nohama, kdy se jedna zlomí, ale ty další tři nám umožní nespadnout, ale to se dobře radí člověku, který sedí pohodlně usazený u PC. Jsme prostě každý jiný, pro mě není počet dětí (žádné, jedno, dvě, šest) žádným měřítkem pro sobeckost.. stejně jako věk, peníze.. člověka beru jako komplet s chybkama, protože dokonalí jsou jen stroje a v každém páru je důležitá komunikace, dialog.