"nechuť k tomu, když si ten vděk a tu reciprocitu někdo vynucuje, protože to má být z podstaty věci nenárokový. "
kdo jste četl mayovky, tak si možná vzpomenete na scénu, kdy Old Shatterhand vyhraje zápas v člunech nad Inču-čunou, a Vinnetou navíc zjistí, že mu OS před časem zachránil život. OS je tudíž volný a chce osvobodit i své přátele. Indiáni souhlasí, odmítnou osvobodit jen jediného - vraha. OS za něj vyjednává, a Vinnetou mu řekne něco ve stylu, že je mu zavázaný za svůj život, a jestli se chce OS dovolávat této vděčnosti, tak může a bude mu vyhověno, ovšem pak bude muset od Apačů navždycky odejít, protože dovolávat se takto vděčnosti pravý muž "nedělá".
OS pak řekne, že mu to za to nestojí

)
A k Tvému úvodnímu citátu - já to vnímám tak, že si to sice nelze vynucovat a člověk by to ani dělat neměl, ale není-li to tam, tj. pokud já budu pro někoho ze svého okolí neustále něco dělat nad rámec svých povinností a on mi za to ani nepoděkuje, a když budu něco potřebovat já, tak se ani nepokusí mi vyhovět (ač by mohl), tak ten vztah se z mé strany dost zakalí.
Ovšem je taky fakt, CO a JAK by člověk požadoval jako tu "protislužbu". Kdybych dejme tomu vozila kamaráda autem, protože on by měl svoje rozbité, tak kdyby ho měl už spravené, tak bych od sebe nepovažovala za žádnou nehoráznost, kdybych se obrátila na něho, až bych potřebovala někdy odvézt já. A od něho bych nepovažovala za nevděk, kdyby mi řekl "bohužel nemůžu, v té době vezu manželku na letiště" a věděla bych, že je to pravda a ne výmluva. Ale kdyby mi řekl "hele, mně se nechce, proč bych tě měl někam vozit" tak by mě to sakra mrzelo a příště už by měl utrum.