Re: Očekáváte vděk?

"....Spíš mi šlo o to, jak se projevuje to "všichni si té vzájemné pomoci vážíme"...."

No, ono se to velmi těžko popisuje. Je to prostě takové automatické. Naši se chystají malovat a já s bráchou a s rodinami naklušeme a pomáháme přesunovat nábytek. Děláme to rádi a s láskou. My doma potřebujeme vykopat chodníky a nakluše brácha na pomoc. Sám od sebe. Když brácha něco potřebuje, zavolá a poprosí, jestli bych nemohla to a to. Samozřejmě mohla - pro něj cokoliv. Udělám to ráda, stejně jako on pro mě, pro rodiče, atd. Protože vím, že kdykoliv budu něco potřebovat, dostane se mi taky pomoci. Nevím, jak to popsat. Prostě to tak u nás máme, vedu k tomu i našeho syna. No a ten vděk se projevuje maličkostmi - prostě upřímně poděkujeme, se švagrovou se obejmeme a řeknu jí třeba - "teda já mám tak skvělou švagrovou" a ona na to: "Nápodobně"... S bráchou se tedy neobjímám, on to nesnáší Nedávno jsem psala bratranci, jestli by nám mohl přjít pomoc přestěhovat skříně - odepsal mi: Samozřejmě, pro svou sestřenici s dobrým srdcem kdykoliv No a tak my to u nás doma máme