Re: Z vlastní zkušenosti

Vkládám slíbený text od Bedřicha Kočího, velkého léčitele 1. republiky až do let 50tých :o).
Přišla ke mně zdrcená ţena s nářkem, ţe její muţ po sedmiletém šťastném manţelství stal se jí nevěrným. Celých sedm let ţili spolu nejšťastnější manţelský ţivot, a najednou se její muţ setkal s dívkou ţidovského původu a sblíţil se s ní tak, ţe se z této známosti vyvinul nejintimnější poměr. Muţ zajíţděl si často s touto dívkou do Prahy a zde v hotelu ţili spolu jako manţelé. Nešťastná ţena stěţovala si dále, ţe na ni její muţ ani nepromluví, při jídle čte noviny a drţí je tak, aby na něj ani neviděla, na její otázky neodpovídá, a tak dřívější šťastné souţití proměnilo se v úplné peklo. Nakonec ţádala mne o radu, co má dělati dále. Prvou mojí otázkou bylo, chce-li si svého muţe znovu získati. Kdyţ přisvědčila, řekl jsem jí: Milá paní, ve vašem vyprávění mi něco schází. Mezi tím, kdy váš muţ začal s touto dívkou choditi a mezi tím, kdy přestal na vás mluviti a udělal vaše souţití nesnesitelným, musilo se tu něco státi, něco, co bylo zaviněno vámi. Nevěrný muţ snaţí se zpravidla svoji nevěru před ţenou skrýti, a proto chová se ke své ţeně mnohem roztomileji a pozorněji neţ dříve. Proto vidím, ţe se tu musilo státi něco, co jste mi zamlčela. Nato ţena svěřila mi, ţe kdyţ jednou její muţ odejel, napsala mu velmi ostrý a rozhořčený dopis, v němţ mu vytýkala, ţe uvedl celou rodinu do velké hanby a ostudy v celém městě, ţe zavdal příčinu k řečem, které utrhají na cti jí i jemu, krátce, vyčinila mu důkladně, aby si byl vědom toho, ţe o všem ví a není s tím spokojena. Právě tento dopis — řekl jsem dále — je vlastní příčinou dnešních nesnesitelných poměrů, které u vás zavládly. Jakmile váš muţ nabyl jistoty, ţe o všem víte, nemohlo mezi vámi nastati nic jiného, neţ rozchod, nebo toto pekelné souţití. Vše dá se však ještě napraviti, budete-li rozumná a ochotná odpustiti mu. Ţena pravila, ţe mu jiţ odpustila, ţe mu to i řekla, ale on toho však nedbá. Přirozeně, protoţe jste mu odpustila jen slovy. Ale ve vašem nitru, ve vašem srdci zůstala však proti němu zášť, kterou jeho duše vyciťuje a proto nemůţe vaše odpuštění bráti váţně. Nemusíte mu o svém odpuštění říkati vůbec nic, ale uvaţujte o tom takto: Váš muţ je ovládnut cizími zlými vlivy, a ona dívka je jenom nástrojem k vyzkoušení vzájemné lásky vás obou. Řekla jste, ţe sedm let ţili jste spolu nejšťastnější manţelství, ţe jste se oba milovali jako dva holoubci. Musila tedy přijíti na vás zkouška, zda vaše láska je opravdová, hlubší, neţ jen láska tělesná, vybíjející se jen v pohlavní vášni. A tu se ukázalo, ţe při této zkoušce propadli jste oba. Váš muţ při prvém pohledu na hezkou dívku, která mu, jak se říká, učarovala, zapomněl, ţe má doma milující ţenu, zapomněl, jak ji měl dříve rád a stal se jí nevěrným. A vaše láska propadla při této zkoušce stejně, neboť vy, jakmile jste zjistila, ţe je vám muţ nevěrný, zapomněla jste také na svoji, dříve mu tolikrát připomínanou lásku, a ve vašem srdci objevila se proti němu zášť a nenávist. Touto záští a nenávistí, jeţ ve zlu pramení, házela jste přímo na jeho duši ještě více zla, a tím učinila jste z něho sama to, s čím se nyní shledáváte, a co se projevuje v jeho chování vůči vám. Snaţte se proto nejdříve odpustiti jemu i jí upřímně ve svém nitru. Dokáţete-li to, pak naplnila jste zákon našeho Spasitele, ţe máme milovati i své nepřátele a zlé dobrým odpláceti. Tímto naplněním zákona lásky získáte pomoc v nejvyšších sférách duchovních. Pak jiţ nebudete museti pro návrat svého muţe dělati vůbec nic, protoţe on sám, z popudů vyšších přijde k vám a odprosí vás. Pak teprve poznáte sama vyšší, duchovní lásku a budete ţíti spokojeně ve šťastném manţelství jako dříve. Za tato slova ţena s pláčem mi děkovala a slíbila zachovati se dle mé rady. Za týden přijela ke mně její matka a stěţovala si, ţe přes to, ţe se její dcera chová dle mé rady, ţádoucí výsledek se tu neobjevil. Odpověděl jsem jí proto:
Vaše dcera je na velkém omylu, domnívá-li se, ţe to, co udělala aţ dosud — stačí. Překonati v sobě tak velkou věc, dojíti od ţivelné nenávisti k upřímné lásce, to není tak jednoduché, jako svléknouti si blůzičku a vzíti si jinou. To všechno tkví mnohem hlouběji. Věřím, ţe činí to, co jsem jí radil, ale její duše přes to není dosud zbavena vší trpkosti a zášti vůči manţelovi i vůči
- 78 -
oné dívce. Musí se proto pokoušeti dále očistiti svou duši úplně a naplniti srdce své opravdovou, čistou láskou. Pak teprve můţe říci, ţe nad zlem zvítězila, kdyţ její sebeláska bude úplně potlačena. Pak teprve bude také moci čekati na zázrak, ţe její muţ přijde k ní, klekne před ní a bude prositi za odpuštění. Pak ovšem musí ho přijmouti s láskou, bez jediného slova výčitky. S tímto vzkazem matka nešťastné ţeny odjela. Asi za šest neděl dostal jsem dopis, nadepsaný: — Náš dobrodinče, stalo se všechno tak, jak jste předpovídal. Byla to pro mne perná zkouška, ale za tu cenu, ţe jsem doufala v návrat svého muţe, podjala jsem se jí zcela upřímně. Proto také musila býti korunována plným úspěchem. Můj muţ klekl přede mnou a prosil za odpuštění. Tvrdil, ţe ani sám neví, co se to s ním dělo, ţe byl jako omámen, něčím ovládnut tak důkladně, ţe zapomněl na svou lásku k ní, a na její velkou lásku k němu. Smířili jsme se a od té chvíle ţijeme teprve pravý, láskyplný ţivot, a oba teprve nyní poznáváme, co je to vnitřní, duchovní láska. Za to všechno děkujeme jen Vám, neboť jedině Vy svojí radou zaloţil jste naše obnovené, ale mnohem čistší manţelství. — Je to vţdy jen Láska k druhým, nikdy ne sebeláska, která dovede tento zázrak uskutečniti. V témţ týdnu, kdy se na mne obrátila tato ţena, obrátily se na mne s podobným trápením ještě dvě nešťastné ţeny, a i jim vedlo se podobně jako prvé. O tom, ţe láska je nejlepším lékem na všechny podobné strasti ţivota,