Re: Stále myslím na bývalého přítele, už víc jak 8 let a nepolevuje to...

Semiško, ale když na vše říkáš, nejde, tak se nikam neposuneš. Zkus to pomalu, krok za krokem. Pokud si nevěříš, těžko to zvládneš za víkend. Do té šlamastiky ses dostala postupně a teď zase musíš postupně najít cestu, jak z toho ven.
A s tím cestováním. Zkoušela jsi se poptat na nádraží? Myslím, že bys mohla požádat průvodčí, aby ti pomohli nebo někoho jiného. Nebo je můžeš upozornit, že budeš s dětmi déle vystupovat. Všechno se dá. Myslím, že bys nebyla jediná, co cestuje sama s dětmi.
Nebo si domluv kamarádku, nemůže tě tam nějaká zavést? Nebo nějaká kamarádka, že by pro tebe přijela někam na půl cesty? Abys měla přestup jen jeden? Nebo přátelé tvých rodičů? Musím říci, že cestování vidíš zbytečně černě. Netvrď mi, že kolem bydliště rodičů není větší město, kam se dá lépe dojet. Tak neosídlení v čr nejsme.